Takzvaný šanghajský žebříček patří mezi nejsledovanější mezinárodní hodnocení vysokých škol. Soustředí se především na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí, pro hodnocení světových univerzit využívá šest ukazatelů, včetně počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science. Sleduje také počet nejcitovanějších vědců v databázi Highly Cited Researchers či počet držitelů Nobelovy ceny spjatých s danou institucí.
Česká republika má v žebříčku tisícovky škol také letos sedm zástupců. Nejlépe se jako loni umístila pražská Univerzita Karlova, která obsadila dělenou 201. až 300. příčku.
Následuje Univerzita Palackého v Olomouci, která si udržela loňskou 501. až 600. pozici. Dělené 601. až 700. místo obsadila brněnská Masarykova univerzita, na 701. až 800. příčce je České vysoké učení technické v Praze. Česká zemědělská univerzita v Praze si oproti loňsku významně polepšila postupem o 100 příček, když obsadila dělené 801. až 900. místo. Loni byla na 901. až 1000. místě. Pohoršila si naopak pražská Vysoká škola chemicko-technologická, která byla loni na 701. až 800. příčce. Letos se dělí o 901. až 1000. příčku mimo jiné s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.